03.04.2025

Aktuální dění na finančních trzích – “Den osvobození”

Prezident USA oznámil 2. dubna rozsáhlé zvýšení cel. Podle prezidenta Trumpa je základním motivem tohoto opatření osvobození USA od desetiletí trvajícího nespravedlivého zacházení ze strany obchodních partnerů. Díky tomu byl tento den nazván „Dnem osvobození“. V širším pohledu to posiluje trend směřující k roztříštění globální ekonomiky do jednotlivých ekonomických bloků, obecně známý jako deglobalizace.

Zvyšování celních sazeb
Zdůvodnění protekcionistických opatření je skutečně pozoruhodné. Připomíná merkantilistický pohled, který existoval mezi 16. a 18. stoletím. Tehdy měly státní intervence za cíl dosáhnout kladné obchodní bilance a zvýšit příjmy státu. V tomto případě má prezidentova administrativa za to, že svět uvaluje na americké výrobky velmi vysoká cla. Čísla zveřejněná americkou vládou jsou na první pohled překvapivá. Určitou představu poskytuje i zveřejněný vzorec pro výpočet implicitních cel, která státy uvalují na USA. V zásadě se obchodní deficit s určitou zemí vydělí dovozem z této země. USA na toto „nespravedlivé“ zacházení reagují uvalením odvetných cel. Ta jsou o polovinu nižší než “implicitně vypočtená cla”. V případě Evropské unie to znamená: obchodní deficit ve výši 235,6 miliardy amerických dolarů dělený dovozem ve výši 608,8 amerických dolarů znamená pro USA vypočtené “implicitní clo“ ve výši 38,8 %. Ve skutečnosti zveřejněný seznam celních sazeb uvádí hodnotu 39 %, kterou vybírá EU. V reakci na to USA nyní zavedou clo ve výši 20 %.

Kromě toho se na veškerý dovoz bude vztahovat základní clo ve výši 10 % (platné od 5. dubna) a také clo ve výši 25 % na vozidla vyrobená v zahraničí. Od 9. dubna budou platit reciproční cla založená na obchodních překážkách uvalených jednotlivými zeměmi. Kanada a Mexiko jsou na základě dohody o volném obchodu USMCA od cla osvobozeny. Celkově budou platit dovozní cla ve výši více než 50 % pro Čínu, 20 % pro EU a 24 % pro Japonsko.

Nekonzistentnost
Argumenty pro nespravedlivé zacházení s USA jsou, řekněme, neobvyklé. Přinejmenším neodpovídají tradičním představám. Neodpovídají však ani cíle, které tato opatření sledují:

1. Tvrdí se, že zvýšení cel nepovede ke zvýšení cen v USA, protože vývozci do USA náklady převezmou. To by zvýšilo motivaci k přesunu výroby do USA. To může být v některých případech pravda, ale trvá to dlouho a mnoha společnostem by se zvýšily výrobní náklady. Rozdíl v nákladech mezi USA a zeměmi, jako je Vietnam, je velmi velký. Výsledkem zůstává: rostoucí tlak na náklady a ceny v USA.
2. Cla by přesunula poptávku USA od dováženého zboží k domácím výrobkům.
3. Mohly by se zvýšit vládní příjmy. Pokud se však dovozní ceny nezvýší, jak se tvrdí, neexistuje motivace k přechodu na domácí zboží. Navíc, pokud se dovozní ceny nezvýší a dovoz klesne, nezvýší se ani vládní příjmy.

Nejistota
Pro posouzení budoucího vývoje je třeba zodpovědět zejména jednu otázku. Jak budou na zvýšení cel v USA reagovat ostatní země? Zvýšením cel nebo jednáním? Není jasné, jakým směrem by se měly země při snižování cel vydat. Koneckonců je obtížné zcela snížit obchodní deficity, aby se vzájemná cla odstranila. Ve skutečnosti je svět na pokraji obchodní války. Ta by mohla vést k poklesu vývozu a zmenšení výroby na globální úrovni. Už jen nejistota v této souvislosti negativně ovlivňuje sentiment, a tedy i investiční aktivitu podniků a přijímání nových zaměstnanců. Ve skutečnosti existují nejistoty i na dalších úrovních. Především, existuje velký plán restrukturalizace světového obchodu a globálního finančního systému, který by reindustrializoval USA? To by mimo jiné mohlo znamenat ztrátu postavení amerického dolaru jako nejdůležitější rezervní měny (negativní pro americký dolar a americké státní dluhopisy).

Dopady
Cla jsou de facto daní. Vyšší cla proto znamenají pro USA zvýšení daní. Drastické zvýšení efektivní celní sazby z 2,3 % na odhadovaných 20 % představuje pro USA a světovou ekonomiku velký šok. Bezprostřední dopad na USA je stagflační.

Předpoklad: V letošním roce dojde k nárůstu inflace (3,5 % až 4 % meziročně do konce roku 2025), poklesu disponibilního příjmu a snížení hospodářského růstu (0 % pro čtvrté čtvrtletí roku 2025). Riziko recese v USA se zvýšilo. Zbytek světa se od negativního vývoje v USA nedokáže odpoutat. Růst bude utlumen a pravděpodobně do určité míry i inflace (tlak na ziskové marže podniků).

Závěr
Poslední vývoj nás dále utvrdil v naší defenzivnější pozici na akciových trzích. Krátkodobě z této situace profitují kvalitní státní dluhopisy. Další podrobnosti k jednotlivým portfoliím a fondům budou k dispozici v pravidelných měsíčních zprávách a v měsíčníku „Fondy a trhy“ publikované během následujících dní.

Gerhard Winzer, Hlavní ekonom Erste Asset Management